19.12. 2001 NOSTRADAMUS A NEW YORK 4: NEŠŤASTNÁ VÁLKA VE ZNAMENÍ RAKA

Nešťastné útoky talibanských teroristů vyvolaly okamžitou odvetu. Amerika v čele s podivným presidentem Bushem juniorem zareagovala ve jménu křesťanského Boha nekřesťanskou reakci, jež je možná v určitém moderním pohledu pochopitelná, nicméně příliš nekoresponduje ani se Starým Zákonem, natožpak s Novým, křesťanským. Již týdny umírají vojáci v zoufalé afghánské krajině s cílem najít Usamu bin Ladina a zlikvidovat veškerý život spjatý s teroristickými islámskými fundamentalisty. Za intenzivního hloubkového bombardování se podařilo americké straně obklíčit a infiltrovat hlavní pevnost Tora Bora a útok na první pohled spěje ke konci.
Ačkoli armáda prohlašuje, že pevnost byla prohledána a Usama tam nebyl, americkou pěchotu i speciální jednotky možná teprve čeká předlouhé bloudění a třeba i nejtužší boje v složitém systému podzemních chodeb, které Spojené státy za studené války samy pomáhaly budovat. Údajně byl z podzemí Tora Bora zachycen slabě Ladinův hlas. Pokud by byl přítomen, mohl utéct podzemním systémem, který byl jistě přebudován tak, aby neodpovídal původním plánům, jež USA vlastní. Takovým bonbónkem v ironii celé války je, že jedinou satelitní telefonickou síť na světě, síť Iridium, jež před časem (velmi levně) koupila americká armáda a používá ji ke svým účelům jistě i nyní, z části vlastní a platí právě Usama bin Ladin prostřednictvím spřízněných organizací. Usama při tom ohlašuje, že v nouzi se nechá zastřelit jedním ze svých synů, jehož s sebou vodí, aby se mohl stát mučedníkem a zemřít šťastnou smrtí muslimského bojovníka. Celý konflikt je skrz naskrz a ve všech souvislostech protkán velkou ironií a úpadkem lidské společnosti. Pochopíme-li podhoubí, jaké historie a naše civilizace vytvořily této válce, můžeme říci, že nakonec se ani nezdá překvapivá.
Pokud by si Usama (Mabus) vzal skutečně život, velmi nešťastně by potvrdil jedno z nejhorších proroctví Michela Nostradama a svoji roli třetího antikrista po Napoleonovi a Hitlerovi. Válka může jen stěží skončit, vezmeme-li v úvahu povahu islámským bojovníků, jejich celosvětových organizovaných sítí, geografii Afghánistánu a skutečnost, že „odveta“ se chystá i na Irák. Ačkoli věřím, že tyto interpretace mohou být velice mylné – a doufám v to, dvacet sedm let intenzivního terorismu a válčení by za těchto bláznivých okolností nebylo nijak nemožné.
Zdeněk Zbořil, zkušený odborník v oblasti mezinárodní politiky, na židovském festivalu Devět bran prohlásil, že pro něj již třetí světová válka začala. Probíral se ve svých vzpomínkách na druhou světovou válku a připomněl, že válka vypadá na mnoha místech různě. Když prý tehdy jako malý chodil po Praze, nic se na první pohled nedělo, ti úhledně oblečení lidé se znáčky SS či SA mu mohli spíše imponovat, jak říkal. Ale válka byla jenom tam, kde se zrovna bombardovalo. Dnes se již mnohé zapomnělo a většina z nás si představuje válku pouze skrze bojiště nebo rozbořené město. Ale válka tu je. Aniž jsme dořešili konflikty z druhé světové války, a je třeba připomenout, že většina současných válek skutečně pochází ze sporů druhé světové a jejích závěrečných rozhodnutí, máme tu nový konflikt. Nakolik je také propojený s vývojem konfliktů vzniklých na základě výsledků druhé světové války, nechme jiným. To nejhorší z války jsou pro nás zatím důsledky, které již vlády, armády a bezpečnostní služby ze současné situace vyvozují. To jest opatření, které výrazně zasahují do soukromí a svobody projevu, opatření, jež by nás měly nejvíce zajímat.
Vraťme se však k případné brzké smrti Usamy/Mabuse a zopakujme si, jaké varování nám Nostradamus ve svých verších ukrývá:

C2 Q62:

originál:

Mabus puis tos(f)t alors mourra, viendra,
De gens & bestes v(u)ne horrible defaite:
Puis tout à coup la (v)engeance on verra,
Cent, main, soif(fos), faim, quand courra la comet(t)e.

můj překlad:

Mabus brzy zemře, pak přijde,
strašlivé umírání lidí a zvířat,
ihned k vidění odplata,
sto sil*, žízeň, hlad, když prolétá kometa.

*„sil“ = mocností, národů či států; v interpretaci Z.Patricka „rukou“

C8 Q77:

překlad Johna Hoguea

The Third Antichrist very soon annihilated,
Twenty-seven years his bloody war will last.
The heretics are dead, captives exiled,
Blood-soaked human bodies, and a reddened, icy hail covering the earth.

můj překlad:

Třetí antikrist bude velmi brzy zničen,
dvacet sedm let jeho krvavá válka potrvá.
Kacíři jsou mrtví, zajatci vyhnáni,
(nebo: Kacíři jsou mrtví, zajatci vyvedeni ze země,
či: Kacíři jsou mrtví, zajatí či vyhnaní)
zkrvavená lidská těla a zrudlé kroupy pokrývají zemi.

Nic pěkného nám Nostradamus nepředpovídá. V třetím verši sedmasedmdesátého čtyřverší osmé centurie navíc zdá se počítá s likvidací islámským teroristů jakožto již brzy po útocích oficiálními islámskými představiteli odsouzenými „kacíři“. Opět se také můžeme domnívat, že zmiňované události mají k sobě příčinnou následnost a tak i „mrtví kacíři“ mohou být důvodem či předehrou k následujícím hrůzám. „Zrudlé kroupy“ pokrývající zemi mohou znamenat použití chemických či biologických zbraní v podobě bílého prášku či krup, nukleární zimu či jinak způsobenou klimatickou změnu. Každopádně by to vysvětlovalo ono „strašlivé umírání lidí a zvířat“, protože klasické zbraně by neměly za následek tak plošné umírání, které zasahuje i zvířata.
Jak ale uvažuje i John Hogue, je možné, že viditelnou obětí války by nemusel být jen Usama (Mabus?), ale i druhá osoba, která hrála iniciační roli v konfliktu – president USA George Bush junior. Podívejme se, co píše král proroků ve čtyřiadvacátém čtyřverší šesté centurie:

C6 Q24:

*překlad Johna Hoguea:

Mars and sceptre (of Jupiter) will meet in conjunction
A calamitous war under Cancer:
A short time afterward a new king will be anointed,
Who will bring peace to the earth for a long time.

má *interpretace:

Mars a Jupiter se setkají v konjunkci,
nešťastná válka pod Rakem:
Krátký čas poté bude nový král vyhlášen,
který přinese mír na Zemi (povrchu zemském) na dlouhý čas.

*slova překlad a interpretace volně zaměňuji, jelikož nepovažuji žádný překlad za dokonalý ani doslovný, což platí zejména u Nostradama; přesto jsem proti přílišné volnosti a v takovémto případě usiluji o doslovnost mnohem větší; je možné, že některé překlady doznají dalších variant nebo zpřesnění

Vezmeme-li si první řádek tohoto čtyřverší, popisuje konjunkci, jež má nastat v dubnu roku 2002, nesymbolizuje-li ovšem pouze střet válečných-marsovských islámských bojovníků a kladivo velké-jupiterovské, mocné a silné Ameriky. Druhý řádek mluví o raku. Rak je astrologickým znamením Ameriky a stejně tak i presidenta Bushe. Síla znamení raka je v tomto případě dvojnásobná a bez problémů použitelná obecně. Navíc se zde vynořuje „prokletí“ presidentských voleb v roce 2000. Každých dvacet let se totiž objevuje riziková konjunkce Saturn – Jupiter (upřesnění žádejte od kolegy A.Baudyš jr. ze sesterské domény www.astrolab.cz). Nejsem astrolog, ale je skutečností, že od roku 1840 každého presidenta, který byl zvolen v této konjunkci v roce s nulou na konci, potkala vážná choroba, smrt nebo atentát (Reagan, Kennedy, Roosvelt, Harding, McKinnley, Garfield, Lincoln a Harrison). Je tedy možné, že tato válka pod rakem bude nešťastná pro Ameriku i Bushe.
Třetí verš se zmiňuje o tom, že brzy by mohl přijít na scénu nový „král“, tedy snad president nebo jiná významná osobnost. To má dvě souvislosti: zaprvé s druhým řádkem potvrzuje možný odchod starého „krále“, tedy snad Bushe, a zadruhé s prvním veršem, který udává přesnou dobu – konjunkci, která se uskuteční v dubnu 2002. Můžeme tedy usoudit, že bude ve volbách vicepresidenta, které by se měly tou dobou konat, zvolena významná osobnost, nebo že budou vyhlášeny, ať už z politických nebo zdravotních důvodů, předčasné presidentské volby. Nastoupit by měl člověk, jenž by měl přinést „mír na Zemi na dlouhý čas“. Mohl by to být Al Gore? Možná si uvědomil, že i když vyhrál volby (jak se ukázalo při posledním sčítání), nejvíce vyhraje tím, že odstoupí. Je už celkem jedno, jestli ho k tomu vedly politické, astrologické, nebo jiné důvody. Se svým podstatně humanitnějším a ekologičtějším programem by možná mohl být tím, kdo nastoupí po Bushovi a přinese „mír na Zemi na dlouhý čas“. Kdo ví? Stejně tak vyvstává otázka, zda by tento dlouhý mír mohl být konečně oním „velkým tisíciletím“, které by nastalo po možných krutých bojích a zkouškách jako věk duchovního vývoje. To už je ale možná příliš odvážná odbočka.
Ve vztahu ke čtyřiadvacátému čtyřverší šesté centurie a probíraném znamení raka se nám ještě více než při prvních úvahách může zdát aktuální dvaasedmdesáté čtyřverší desáté centurie. Jeho první řádek lze totiž chápat jako opis znamení raka.

C10 Q72:

originál:

L’an mil neuf cen nonate neuf, sept mois,
Du ciel viendra un grand roi d’efrayeur:
Resusciter le grand roi d’Angolmois,
Avant apres Mars regner par bon-heur.


můj překlad:

V sedmém měsíci roku 1999
sestoupí s nebe velký Král Hrůzy (=strach=teror):
Vzkřísí velkého krále Angolmoisu (Mongolů podle Hoguea),
předtím i potom Mars zavládne skrze štěstí.

V tomto podání by velký král hrůzy (či Král Hrůzy) čili teroru sestupující s nebe byl jasným zástupcem teroristy držených letadel řítících se do mrakodrapů Světového obchodního centra a do Pentagonu.
Co nebo kdo je velký král Angolmoisu není zcela jasné. Podle Johna Hoguea by se mohlo jednat o pokrouceninu Mongolska, kterou chápe jako symboliku Číny ve znamení staré slávy mongolských vůdců, jakým byl například slavný Čingischán. Když jsem však doma rozebíral tento verš, prošel kolem můj táta a utrousil, že by se mohlo jednat o Anglii, že totiž tento výraz lze přeložit jako „anglický měsíc“. Nepřišel jsem sice ještě na to, čím by mohl být onen „měsíc“, zdá se však stále více pravděpodobné, že tím vzkříšeným by mohla být Anglie, která se stala s konfliktem opět velmi důležitou. Vždyť je druhá nejaktivnější v „odvetě“.
Čtvrtý verš hovoří o Marsu, který zavládne šťastně. Mars je konvenčně považován za symbol války, nicméně jeho vyšší symbolický aspekt je magie a duchovní transformace. Zavládne-li tedy jeho kladný aspekt, můžeme chápat současný konflikt jako vedlejší a dočasný produkt přerodu lidské společnosti v magičtější a duchovně bdělejší společnost. V Hogueově interpretaci bychom zas, jak sám říká, mohli nalézt vzkříšení slávy a vlivu Číny ve znamení rovnováhu nastolujícího Kublajchána místo jeho soupeřivého dědečka Čingischána. Dej Bůh, aby tato nadějná interpretace byla na rozdíl od ostatních správná.

Dalibor Novák